Informace pro pacienty

1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.
3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.
4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.
6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.
8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.
9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.
10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

Etický kodex “Práva pacientů” navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České Republiky. Tato práva pacientů jsou prohlášená za platná za dnem 25. února 1992

Vnitřní řád ordinací Skymed s.r.o., IČ 04357311, plné znění.

Práva pacienta

1. Pacient má všechna práva dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění.
2. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
3. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ordinace.
4. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ordinace.
5. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
6. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení, má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.
7. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
8. V průběhu ambulantního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný.
9. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
10. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou.
11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí.

Pravidla ordinace – návštěvní řád

I. Povinnosti pacienta – objednání se k lékaři

1. Nejde-li o životohrožující situaci, je pacient povinen objednat se na návštěvu předem, nejlépe telefonicky na čísle 777 222 818 dostupném v ordinační době, nebo e-mailem na ordinace@skymed.cz. Ordinační doba je vyvěšena na dveřích budovy Skymed, v čekárně ordinace a na webových stránkách www.skymed.cz.
2. Lhůta objednání je dána momentálním vytížením ordinace i akutností případu.
3. Pacient je povinen dostavit se na ošetření ve stanovený den a hodinu. Pokud se pacient nemůže na domluvený termín do ordinace dostavit, je povinen to oznámit, a to co nejdříve.
4. V případě, že se pacient předem neomluví a k ošetření se nedostaví, bude při následující návštěvě zpětně upozorněn na to, že blokoval čas pro vyšetření jiného nemocného. V případě opakované úmyslné absence nebo nedostavení se na další vyšetření, při záměrném nedodržování léčebného režimu, nespolupráci, například při neabsolvování plánovaných doplňkových vyšetření, která byla ordinována, při ztrátách výsledků z vyšetření, kdy je snaha lékaře marná a pacient s plným vědomím nadále ohrožuje své zdraví, mu bude ukončena registrace v naší ordinaci.

Je-li pacient v pracovní neschopnosti a nedostaví se ke kontrole bez smysluplného vysvětlení, je mu pracovní neschopnost ukončena ke dni, kdy se měl dostavit.

II. Ošetření v akutních případech

V případě akutních obtíží pacient zavolá nebo napíše do emailu či sms a po konzultaci je ošetřen podle závažnosti jeho stavu. Obvykle ještě týž den, maximálně do druhého pracovního dne. Kontakt 777 222 818, ordinace@skymed.cz. V případě život ohrožujícího stavu pacient či jeho okolí volá 155.

III. Prokázání totožnosti

Pacient čerpajícípéči ze zdravotního pojištění má povinnost se při vstupu do ordinace prokázat platným průkazemzdravotní pojišťovny. Pacient má povinnost na vyzvání předložit občanský průkaz. Průkaz totožnosti může být požadován i po osobě doprovázející nemocného.

IV. Léčba

Pacient je povinen pečlivě dodržovat léčebný režim, po předchozím souhlasu s ním a za podmínky, že s ním byl řádně seznámen.

V. Pacientovo chování v prostorách čekárny a ordinace

1. Pacient by měl přijít na lékařské vyšetření upraven a čistý, v souladu se základními hygienickými návyky, současně nově od 1.3.2021 s respirátorem bez ventilu třídy minimálně FFP2, případně v nanoroušce.
2. V prostorách čekárny se má pacient chovat relativně tiše s ohledem na ostatní nemocné, usadí se a vyčká na vyzvání sestry. Čas objednání je čas, odkdy pacient čeká v čekárně na vyšetření a je do určité míry orientační (vyšetření v ambulanci lékaře není časovaná pásová výroba!), personál pracuje tak, aby čas čekání nemocných minimalizoval. Pořadí pacientů určuje lékař. Pacient záměrně šířící kolem sebe zlobu, stresující další pacienty v čekárně a personál, který se v daným moment věnuje jinému nemocnému, bude upozorněn na nevhodnost jednání. Lékař i sestra potřebují ke své činnosti klid. Rovněž tak ostatní nemocní. Případnou agresi bereme s plnou vážností a postupujeme v souladu se zákonem.
3. Ve všech prostorách zdravotnického zařízení platí zákaz pořizování jakýchkoliv fotografií a videonahrávek či zvukových záznamů bez souhlasu pověřeného vedoucího pracovníka a bez souhlasu osob, které by případně měly být natáčeny nebo fotografovány.
4. Pacient je povinen dodržovat vnitřní řád ordinace. V případě opakovaného záměrného porušování vnitřního řádu či hrubého slovního nebo jakéhokoliv fyzického napadení personálu pacientem, mu bude ukončena registrace.

VI. Závěrečná ustanovení

1. Tento vnitřní řád byl sepsán v souladu s Ústavou ČR, zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a Etickým kodexem Ministerstvem zdravotnictví ČR.
2. Tento řád je umístěn v čekárně ordinace. Na vyžádání je také k dispozici přímo v ordinaci u sestry. Najdete ho také společně s dalšími informacemi pro pacienty na www.skymed.cz.

V Mělníku 1.4.2023

MUDr. Markéta Dyrhonová, Ph.D

“Každá dospělá lidská bytost jasné mysli má právo určit, co se bude dít s jejím vlastním tělem.“ Tato slavná věta amerického soudce Benjamina Cardoza z roku 1914 stojí v základech právního institutu, který se nazývá Dříve vyslovená přání.

Právo souhlasit či nesouhlasit s léčbou, případně způsobem léčby, je snadno vykonatelné v případě, kdy je člověk schopen se k této otázce vyjádřit. Přání se ovšem těžko prosazuje v situaci, kdy dojde ke ztrátě schopnosti člověka tento souhlas či nesouhlas vyslovit. Institut dříve vysloveného přání poskytuje možnost se k léčbě vyjádřit pro případ, že takováto situace nastane. Dříve vyslovené přání bude nepochybně sloužit zejména pro vyjádření nesouhlasu s poskytnutím léčby, tedy k jejímu odmítnutí pro budoucí případy.

Moderní medicína zná léčebné postupy, které byly nepředstavitelné, a může zachránit život člověku, který by dříve neměl šanci na přežití. Současně však jsou tyto možnosti využívány rovněž k prodlužování lidského života i v případech, kdy je otázkou, zda je to skutečně v zájmu daného pacienta. Pokud je pacient v postavení, kdy není schopen sám projevit svou vůli, je otázka možného ukončení léčby velmi citlivá a složitá jak z pohledu etického, tak právního.

Možným řešením je vyjádřit svou vůli pro případ ztráty schopnosti vyslovit souhlas či nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb předem a ovlivnit tak svou léčbu i pro určité budoucí případy.
Tato možnost byla výslovně zakotvena do českého právního řádku zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách; dále jen „ZZS“), který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2012. Příslušná ustanovení ZZS, která budou podrobně rozebrána níže, vychází z ustanovení čl. 9 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně[1] (dále jen „Úmluva“), dle kterého bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání.

Pojem dříve vysloveného přání

Zákonodárce v ZZS navázal přímo na výše zmíněný text Úmluvy a upravil v § 36 ZZS institut dříve vysloveného přání, ve kterém může člověk předem vyslovit souhlas nebo nesouhlas poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí pro případ, že jeho zdravotní stav mu neumožní tento souhlas či nesouhlas vyslovit.

V původním znění § 36 odst. 3 ZZS byla platnost dříve vysloveného přání omezena na 5 let. S účinností od 10. 12. 2012 bylo toto časové omezení zrušeno nálezem Ústavního soudu[2] s odkazem na rozpor tohoto omezení právě s citovaným čl. 9 Úmluvy. Ústavní soud zde vyjádřil názor, že není slučitelné s právem pacienta podle čl. 9 Úmluvy, aby na jeho dříve vyslovené přání nemohl být brán zřetel jen v důsledku uplynutí zákonem stanovené doby jeho platnosti, pokud tento pacient nebude mít současně skutečnou možnost toto přání svým projevem vůle obnovit. V návaznosti na to dnes není platnost přání zákonem nijak omezena.

Formální náležitosti dříve vysloveného přání

Dle § 36 odst. 2 ZZS musí mít dříve vyslovené přání písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí tohoto přání musí být písemné poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí. V zájmu jistoty lze doporučit i podpis lékaře, který poskytl poučení, přímo na listině obsahující dříve vyslovené přání pacienta.

Základním problémem při sepisu dříve vysloveného přání je jeho přesný obsah, tedy vymezení situací, na které se vztahuje, a zároveň vyjádření pacienta ke konkrétním medicínským opatřením. Pacient bude v každém případě potřebovat spolupráci lékaře, který s ním probere možné situace a možná medicínská opatření připadající v úvahu a pomůže mu je přesně formulovat. Typicky může pacient vyjádřit své stanovisko k otázkám, jako jsou umělé podávání výživy a tekutin, oživovací pokusy, dechová podpora, hospitalizace apod.

Rovněž lze doporučit, aby pacient vzal výslovně na vědomí možné dopady jeho rozhodnutí, zejména případy, kdy mu mohou jeho volby zkrátit život. Z každého dříve vyjádřeného přání by mělo být nepochybně zřejmé, že si je pacient plně vědom důsledků svých rozhodnutí a je s nimi plně srozuměn. Z tohoto důvodu je také nutné neopominout poučení lékaře jako nezbytnou součást dříve vysloveného přání.

V úvahu přichází i vyjádření se k léčbě v souladu s ustanovením § 36 odst. 4 ZZS, dle kterého může pacient učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takovéto přání se pak zaznamená do zdravotnické dokumentace pacienta a příslušný záznam podepíše kromě pacienta též zdravotnický pracovník a svědek. V tomto případě není třeba, aby podpis pacienta byl úředně ověřen. Je však nutno mít na paměti, že tímto přáním je vázán pouze příslušný poskytovatel, na léčbu poskytnutou další osobou nemá přání vliv.

Podmínky uplatnění a závaznost dříve vysloveného přání

Poskytovatel je povinen respektovat dříve vyslovené přání pacienta v případě, že jsou splněny následující podmínky.

Předně musí nastat situace, kdy pacient není schopen vyslovit svůj souhlas nebo nesouhlas, protože v opačném případě se vždy bude dávat přednost jeho vůli vyjádřené osobně v daném okamžiku.

Dále musí mít poskytovatel dříve vyslovené přání k dispozici. Toto zdánlivě banální ustanovení bude zřejmě v praxi představovat značný problém. Je otázkou, komu dříve vyslovené přání svěřit do úschovy, aby ho daná osoba mohla případně poskytovateli předat. Obecně zde budou přicházet v úvahu členové rodiny či jiné osoby pečující o pacienta. Lze rovněž přání v příslušné formě předat i zdravotnickému zařízení v nejbližším okolí, u něhož lze očekávat poskytování péče. Spíše bude nepochybně jednodušší seznámit příslušného poskytovatele s dříve vysloveným přáním v situacích, kdy je čas na rozhodování o možném způsobu léčby než v situacích, kde je třeba reagovat rychle a není čas se zabývat zjišťováním dříve deklarované vůle pacienta.

Další podmínkou pro uplatnění dříve vysloveného přání je vznik situace, která byla přáním předpokládaná a formulovaná. Z tohoto důvodu je třeba věnovat velkou péči formulaci příslušného dokumentu, neboť lze důvodně očekávat, že obecně budou poskytovatelé s ohledem na své povinnosti mít nepochybně tendenci se držet striktně pouze doslovného výkladu.

Ustanovení § 36 odst. 5 ZZS pak vymezuje některé situace, kdy dříve vyslovené přání nelze respektovat. Zejména se jedná o případ, kdy by splnění přání mohlo ohrozit jiné osoby, nebo případ, kdy přání nabádá k postupům vedoucím k aktivnímu způsobení smrti – tedy jinými slovy tento institut není možné využít k příkazu pacienta usmrtit. V úvahu přichází možnost nerespektovat přání v případě tak významného vývoji v poskytování daných zdravotních služeb, že lze důvodně předpokládat souhlas pacienta v případě, že by měl o daném vývoji informace, to však bude možnost spíše teoretická a nikoli obvyklá.

V praxi bude zřejmě přinášet výkladové problémy ustanovení § 36 odst. 5 písm. d) ZZS, dle kterého dříve vyslovené přání nelze respektovat v situaci, kdy poskytovatel neměl přání k dispozici a započal zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti. Lze si představit, že poskytovatel zdravotních služeb by se na toto ustanovení odvolal i v situaci, kdy např. si pacient nepřeje dechovou podporu, poskytovatel bez vědomí o tomto přání pacienta ho napojí na dechovou podporu a následně po seznámení se s přáním odmítne pacienta odpojit s odvoláním na toto ustanovení. Tento výklad by byl zcela v rozporu se smyslem institutu dříve vysloveného přání. Ostatně i evropská judikatura vychází z konceptu, že ukončení léčby je nutné postavit na roveň nezahájení léčby, a ukončení léčby tak nelze považovat za aktivní způsobení smrti.

Vzhledem k tomu, že výklad tohoto ustanovení není dosud zcela jednoznačný, lze možnost tohoto výkladu vyloučit v rámci formulace příslušného dokumentu. Do dříve vysloveného přání tak je vhodné zahrnout i situace, kdy při nevědomosti o přání pacienta je odmítaná léčba zahájená a pacient si v takovéto situaci bude výslovně přát ukončení léčby.

Dle § 36 odst. 6 ZZS nelze dříve vyslovené přání uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty s omezenou svéprávností. Toto ustanovení je třeba vykládat tak, že tito nemohou učinit potřebné jednání. Naopak pokud někdo sepíše v příslušné formě dříve vyslovené přání a teprve následně dojde k omezení jeho svéprávnosti (zejména s ohledem na průběh nemoci, s jejímž vědomím pacient přání sepisoval), je nutné dle mého názoru podle deklarovaného přání postupovat. Tento výklad ostatně nepřímo vyplývá i ze závěrů Ústavního soudu[3]k vybraným částem § 36 ZZS. V opačném případě by tento institut ztrácel smysl u všech onemocnění, která jsou v pozdějších stádiích spojena se ztrátou způsobilosti právně jednat (zejména neurodegenerativní onemocnění, jako je syndrom demence, Parkinsonovy choroby apod.).

Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění dříve vysloveného přání a zároveň není dán žádný z případů, kdy nelze přání respektovat, je přání pacienta pro poskytovatele zdravotních služeb závazné. Přání je nutné chápat jako informovaný souhlas či nesouhlas pacienta s léčbou, které má přednost i před povinností zdravotnického pracovníka poskytovat zdravotní služby a první pomoc v souladu se ZZS, zejména ustanovením § 19 odst. 1 ZZS. Pokud tedy pacient ve dříve vysloveném přání odmítl určitý zákrok a příslušný zdravotnický pracovník o tomto přání ví, neměl by tento zdravotník zákrok provést ani v případě, kdy je nezbytný pro záchranu života pacienta.

Ve dříve vysloveném přání je možné odmítnout jakoukoli léčbu, tedy i léčbu nezbytnou k záchraně života. Velmi sporné je, zda je možné rovněž žádat provedení určitého druhu léčby. S ohledem na dikci § 36 odst. 1 ZZS, dle kterého „může člověk předem vyslovit souhlas nebo nesouhlas poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí“, je nutné vycházet z předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb musí postupovat lege artis a dříve vyslovené přání ho může omezit pouze negativně – tj. poskytovatel nemůže provést zákrok, se kterým pacient vyslovil nesouhlas. Nelze však dle mého názoru poskytovateli přímo nařídit, jaký léčebný postup má zvolit. V úvahu však by mohla přicházet deklarovaná preference určitého léčebného postupu před jiným, pokud jsou oba při dané diagnóze použitelné.

Předběžné prohlášení spojené s dříve vysloveným přáním

Samotná existence dříve vysloveného přání nezajistí pacientovi, že bude postupováno podle jeho deklarované vůle. Předně je nezbytné, aby měl poskytovatel dříve vyslovené přání k dispozici. Rovněž může být v praxi potřeba, aby byl někdo schopen se domáhat postupu dle dříve vysloveného přání, neboť je zřejmé, že pacient se s ohledem na svou neschopnost vyjádřit souhlas či nesouhlas nemůže dovolat ani svých přání.

S ohledem na zajištění respektování dříve vysloveného přání lze proto doporučit spojit dříve vyslovené přání s předběžným prohlášením dle ustanovení § 38 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Dle tohoto ustanovení může člověk v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.
Na předběžné prohlášení jsou jiné formální požadavky než na dříve vyslovené přání – může být buď sepsáno formou veřejné listiny, nebo musí být podepsáno dvěma svědky[4]. Pokud jsou tedy dříve vyslovené přání a předběžné prohlášení spojené do jedné listiny a není volena forma veřejné listiny, musí dokument obsahovat výše uvedené náležitosti pro dříve vyslovené přání, dále úředně ověřený podpis pacienta a rovněž podpisy dvou svědků.

V dokumentu je nutno vymezit osobu, která bude pacienta zastupovat v rozhodování o další péči, případně kdo se má stát jeho opatrovníkem. Tato osoba musí být seznámena s obsahem dříve vysloveného přání, přičemž tímto obsahem je nadále při zastupování pacienta vázána. Je vhodné, aby tato osoba byla rovněž pověřena výkonem oprávnění dle § 33 odst. 1 ZZS, tedy oprávněním vyžadovat informace o zdravotním stavu pacienta, nahlížet do zdravotnické dokumentace a zejména možnost vyslovit za pacienta souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb dle § 34 odst. 7 ZZS (tzv. zástupný souhlas).

Tato osoba pak může informovat poskytovatele zdravotních služeb o dříve projeveném přání a rovněž bude disponovat potřebnými oprávněními se jménem pacienta domáhat respektování tohoto přání.

Závěr

V praxi bude nepochybně odmítnutí léčby ve dříve projeveném přání narážet na mnoho překážek. I při splnění všech podmínek pro aplikaci přání pacienta lze důvodně očekávat, že poskytovatel zdravotnických služeb bude mít při sebemenší pochybnosti tendenci spíše léčbu provést. Tato úvaha má své opodstatnění.

Rizika přináší jak protiprávní léčba v rozporu s dříve vysloveným přáním pacienta, tak neposkytnutí léčby, u kterého bude následně dovozeno, že poskytnuta být měla. Rizika neposkytnutí léčby jsou však poměrně závažnější – kromě nároku na náhradu nemajetkové újmy zde hrozí i postih trestněprávní.

Zatímco v případě, kdy poskytovatel pacientem odmítnutou léčbu provede a následně bude jeho postup s ohledem na existenci dříve projeveného přání shledán protiprávním, jsou nároky pacienta vždy v rovině občanskoprávní a výši těchto nároků bude obtížné stanovit. Z tohoto důvodu lze očekávat, že v praxi budou nároky vzniklé nerespektováním dříve vysloveného přání spíše méně časté.

S institutem dříve vysloveného přání jsou zatím jen minimální zkušenosti, následný vývoj však bude nepochybně zajímavé sledovat. V každém případě však je nutné hodnotit pozitivně, že právní řád takovou možnost poskytuje a pacienti tak mají možnost při věnování určité péče při sepisu dříve vysloveného přání šanci zajistit, že bude postupováno podle jejich vůle.

[1] Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (96/2001 Sb.m.s.).
[2] Nález Ústavního soudu ze dne 27.11.2012, sp.zn. Pl. ÚS 1/12.
[3] Nález Ústavního soudu ze dne 27.11.2012, sp.zn. Pl. ÚS 1/12.
[4] Dle ustanovení § 39 odst. 2 OZ mohou být svědky jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem (především je tedy nutno z osob svědků vyloučit dědice pacienta) a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno.

Akutní ohrožení života

V případě akutního ohrožení života – bolest na prsou, tlak na hrudníku, potíže s dýcháním, porucha vědomí, bezvědomí, křeče, vážnější úraz, otrava či náhodné požití léků či chemikálií kontaktujte přímo Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje na celorepublikovém telefonním čísle 155 bez zbytečného odkladu.
Pokud je to možné, připravte si odpovědi na otázky, které operátorka položí, již před zavoláním na linku 155, vyhnete se zdržení. Na co se operátorka zeptá?

• Co přesně se stalo
• Kde k události došlo: adresa, číslo domu, patro, jméno na zvonku (popřípadě výrazné záchytné body v okolí – kaplička, komín, rybník…)
• Informace o postiženém: pohlaví, přibližný věk, počet postižených u dopravních nehod, jeho zdravotní stav (zda je při vědomí, krvácí, na jaké bolesti si stěžuje atd.)
• Informace o volajícím: pro případný zpětný dotaz při obtížích s hledáním místa události

Za všech okolností zachovejte klid, sanitka nemůže vyjet, dokud není jasné přesně kam a co se stalo.

Zdravotní stav nesnese odklad

Během naší ordinační doby poskytujeme akutní péči všem pacientům.
Při nepřítomnosti lékaře během ordinační doby je stanoven zastupující lékař.
V případě mírnější, avšak závažné poruchy zdraví, ke které dojde mimo naši ordinační dobu, kontaktujte Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje – call centrum 800 888 155.

Lékařská služba první pomoci Mělník

Nemocnice Mělník, Pražská 528, 27601 Mělník, telefon 315 639 218, ordinační doba všední dny 16-20 hod, soboty, neděle a svátky 12-19 hod

Lékařská služba první pomoci pro děti a dorost

Mladá Boleslav, Havlíčkova 447, areál nemocnice, dětské oddělení, 326 742 726

Zubní pohotovost

Zubní pohotovost Mělník, Pražská 343/36, 279 01 Mělník, tel. 606 549 901, sobota a neděle 8-12, 12,30 – 16,30hod
Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a.s., Třída Václava Klementa 147, tel. 326 743 721

Lékárenská pohotovost

Dr. Max, Vodárenská 3653, Mělník, tel. 315 622 931, otevřeno denně 8.oo- 20.oo hod
Ústavní lékárna Bulovka, Budínova 3, Praha 8, tel. 266 082 017, otevřeno denně 24 hodin

První pomoc

Ten, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné známky poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, páchá trestní čin Neposkytnutí první pomoci podle § 150 trestního zákona se sazbou odnětí svobody až 2 roky.

Důležitá čísla

Policie: 158
Záchranná služba: 155
Hasiči: 150

Sezónní chřipka

Chřipka se na našem kontinentě vyskytuje pravidelně každý rok. Začíná se objevovat v prosinci a přetrvává až do března. Chřipka je velice nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkami — vzduchem a přímým kontaktem. Zdrojem je nemocný člověk již před objevením se horeček a ještě 2 dny poté.

Onemocnění začíná rychlým vzestupem teplot až k 39 °C, který je doprovázen zimnicí a třesavkou, bolestí svalů a kloubů. Do 2. dne se objevuje suchý, dráždivý kašel, pálení za hrudní kostí při kašli. Horečky ustupují kolem 4. dne a objevuje se pocit ucpaného nosu, kašel se mění na produktivní s vykašláváním malého množství světlého hlenu. Nedojde-li ke komplikaci, stav se postupně zlepšuje, dráždivý kašel však může přetrvávat 1–2 týdny, únava často zůstává 2–4 týdny.

Léčba chřipky

Antibiotika jsou účinná proti baktériím, proto je u chřipky (virus) bez komplikací nemá smysl podávat. Nemocný má zůstat doma, odpočívat na lůžku. Neroznášet infekci do širokého okolí! Horečky (> 38 °C) se sráží paracetamolem 500 mg až 4× denně nebo ibuprofenem 400 mg 4 až 6× denně, lze oba léky podávat současně nebo střídavě, je-li to potřeba. Přetrvávají-li horečky i 3.-4. den, nebo se objeví dušnost, vykašlávání růžového nebo tíseň na hrudi nebo úporná bolest hlavy, pak je nutné neprodleně navštívit svého lékaře, který vyloučí možné komplikace. V některých případech při těžkém průběhu infekce lze podat antivirotika.

Očkování proti chřipce

Nejúčinnější prevencí onemocnění chřipkou je očkování, které zabrání nákaze v 70–90 % a sníží výskyt komplikací až o 80 %.

Během zimních měsíců se objevují i jiné infekce dýchacího ústrojí, proti kterým očkování proti chřipce neposkytuje ochranu (tzv. běžné nachlazení — rýma, bolesti v krku, kašel, teploty 37–38 °C). Zpravidla při nich nedochází k životu nebezpečným komplikacím, na rozdíl od chřipky.

Kdy očkovat a kolik je dávek?

Ideální doba na očkování proti chřipce je září až listopad a to jednou dávkou. Očkovat ale lze až do vyhlášení chřipkové epidemie, tedy často ještě v prosinci a začátkem ledna. Vzhledem k tomu, že každý rok dochází ke změně ve struktuře aktuálního chřipkového viru, je třeba očkování každý rok zopakovat, aby se zajistila vysoká účinnost (70–90 %).

Koho očkovat?

Ideálně všechny osoby, které nemají kontraindikace, tedy všechny, kteří si nepřejí onemocnět chřipkou, protože i nekomplikovaná chřipka si vyžádá 1–3týdenní pracovní neschopnost (a finanční ztrátu s ní spojenou – průměrně 30 % mzdy). Zejména ale:

• všechny osoby starší 65 let
• osoby s onemocněním srdce a cév (s ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin), dýchacích cest (astmatem bronchiale, chronickou obstrukční plicní nemocí, po opakovaných zápalech plic), ledvin a cukrovkou, osoby s nefunkční slezinou nebo bez sleziny
• těhotné a ženy, které plánují otěhotnět. (Rozsáhlé soubory dat o bezpečnosti jsou k dispozici pro druhý a třetí trimestr, ve srovnání s trimestrem prvním; nicméně celosvětové údaje o podávání inaktivovaných vakcín proti chřipce nenaznačují nepříznivé účinky na plod a matku v souvislosti s vakcínou.)
• osoby o někoho pečující – zdravotníci, sociální pracovníci, rodinní příslušníci
• osoby žijící s osobami rizikovými – těmi jsou např. novorozenci, kojenci, onkologičtí, po transplantacích a shora uvedení

Koho nelze očkovat?

Osoby s akutním závažným horečnatým onemocněním nebo jiným akutním onemocněním, (očkujeme až za 2 týdny po odeznění či stabilizaci nemoci), osoby s předchozí závažnou alergickou reakcí na chřipkovou vakcínu, přecitlivělostí na vaječné bílkoviny (ovalbumin, kuřecí bílkoviny), neomycin, formaldehyd a oktoxinol 9.

Kolik stojí vakcína?

Vakcína je zdarma pro osoby starší 65 let a pro osoby s chronickým onemocněním — viz výše (zdravotní pojišťovna hradí aplikaci i nejlevnější očkovací látku na trhu). Ostatní si zaplatí očkování celé, v současné době u nás 550Kč i s aplikací, většina zdravotních pojišťoven však v různé výši na toto očkování přispívá.

Jaké druhy vakcín máme v naší ambulanci?

• Influvac tetra – inaktivovaná vakcína, která obsahuje dva kmeny chřipky A a dva kmeny chřipky B, určená dospělým a dětem od 6 měsíců.

• Efluelda – novinka v očkování proti chřipce, Obsahuje 4x vyšší množství antigenu ve srovnání se standardní vakcínou. Vysokodávková tetravalentní vakcína proti chřipce schválená pro ochranu dospělých nad 60 let věku. Osoby ve věku 60-64 let doplácejí na vakcínu 650,-. Plná úhrada vakcíny ze zdravotního pojištění pro osoby nad 65 let věku. Vakcína je specificky navržena pro posílení ochrany starších osob.

Jaké jsou časté nežádoucí účinky?

Pokud se vůbec nějaké objeví, pak jde nejčastěji o lokální zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu (do 7 dní po očkování a spontánně odezní). Únava, bolest hlavy, nevolnost, zvýšená teplota (až horečka s třesavkou), pocení, bolesti svalů a kloubů (vše vymizí i bez léčby během 1–2 dnů). Ale je možné si vzít pro jejich zlehčení paracetamol nebo ibuprofen. Pokud se objeví obtíže vážnější, navštivte co nejdříve svého lékaře.

Očkujeme vakcínou firmy Pfizer, která je nejnovější na trhu: k říjnu 2023 jde o Comirnaty Omicron XBB.1.5.

Zápal plic

Zápal plic je infekční zánět plicní tkáně. Nejčastěji bývá bakteriálního původu, může být i virový (velice často je způsobený chřipkou). Vzácně, u jedinců s oslabenou imunitou, je způsoben i houbami.
Zdaleka nejčastější bakteriální původce zápalu plic je pneumokok, neboli Streptoccocus pneumoniae.
Při vypuknutí nemoci je člověk zchvácený, horečky dosahují přes 40 °C, má zimnice i třesavky celého těla, kašle – někdy suše a jindy vykašlává různě barevné hleny, hůře se mu dýchá. Bez včasné a intenzivní léčby může i dnes dojít ke smrti nemocného.

Pneumokok

Pneumokok je bakterie, která běžně žije v ústech, nosu a krku řady zdravých lidí – tzv. nosičů, nejčastěji však u dětí. Problémy způsobí, když dojde k oslabení imunitního systému např. při těžké viróze, typicky při chřipce, ale i po „přechozeném“ nachlazení, u chronicky nemocných, to pak pneumokok rychle proniká do plic, kde způsobí hnisavý zánět s rychlým rozvojem sepse.
Kromě zápalu plic je další obávanou pneumokokovou infekcí hnisavý zánět mozkových blan a zánět středního ucha.

V roce 2016 tvořili dospělí pacienti 92 % všech případů onemocnění pneumokokem. Nejpostiženější je věková kategorie osob ve věku od 40 let a seniorů starších 65 let. V roce 2016 dosáhla smrtnost u seniorů ve věku nad 65 let 24 %.

Očkování proti pneumokoku, o jakou jde vakcínu?

Nejúčinnější obranou proti pneumokoku je očkování. V současné době je k dispozici Prevenar 13® – konjugovaná pneumokoková vakcína, která obsahuje 13 kapsulárních sérotypů (1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 19F, 23F) konjugovaných s nosným proteinem CRM197 a adsorbovaných na fosforečnan hlinitý (obsahuje 0,125mg hliníku).

Od roku 2022 je na trhu pro jedince 18leté a starší nová vakcína Apexxnar , která chrání proti 20 sérotypům pneumokoků.

Koho očkovat?

Nejmenší děti a dospělé, a to především seniory, nemocné s chronickým jaterním onemocněním, CHOPN, nikotinismem, srdečním selháním, chronickou renální insuficiencí, cukrovkou, pacienty s demencí, s imunodeficity, jako jsou všechna postižení krvetvorné řady, asplenie, HIV infekce, imunosupresivní terapie a institucionalizované osoby v zařízeních sociální péče.

Koho nelze očkovat?

Osoby s akutním horečnatým onemocněním (očkujeme až za 2 týdny po úplném vyléčení), s přecitlivělostí na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku ve vakcíně (chlorid sodný, kyselina jantarová, polysorbát 80) nebo na difterický toxoid. Neočkujeme ani těhotné.

Kolik stojí vakcína a kdo ji nehradí?

Zdarma mají vakcínu proti pneumokoku Prévenar 13 od 1. září 2017 osoby starší 65 let. Od 1. ledna 2018 dochází k rozšíření úhrady i na imunodeficitní dospělé.

Novela zákona č. 48/1997 Sb., platná od 1. 1. 2018, rozšířila indikace k plné úhradě očkování proti invazívním pneumokokovým infekcím, invazivním meningokokovým onemocněním, proti bakterii Haemophilus influenzae b (Hib) a proti chřipce na tyto skupiny nemocných:

• porušená nebo zaniklá funkce sleziny (hyposplenismus/asplenie:
• autologní nebo alogenní transplantace kmenových hematopoetických buněk;
• závažné primární nebo sekundární imunodeficity vyžadující dispenzarizaci na specializovaném pracovišti;
• prodělaná invazivní meningokoková nebo invazivní pneumokoková infekce.

Od 1. ledna 2018 vstupuje v účinnost i novela vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování, která mění očkovací kalendář. Osoby v LDN a v domovech důchodců mají bezplatný nárok na pneumokokovou vakcínu.

Ostatní osoby vakcínu plně hradí v naší ambulanci, orientační cena je 1.600Kč. Většina pojišťoven ve svých bonifikačních programech svým klientů na očkování přispívá.

Jak očkovat?

U dospělých Prévenar 13 nebo Apexxnar očkujeme 1x jednou dávkou do deltového svalu. (Speciální populací jsou HIV pozitivní, se srpkovitou anémií, po transplantaci hematopoetických kmenových buněk, těmto je aplikováno dávek více).

Potřeba přeočkování následnou dávkou přípravku Prévenar 13 nebyla stanovena.

Odeslal Vás zaměstnavatel k nám na preventivní pracovnělékařskou prohlídku? Jakým způsobem postupovat? Co si vzít s sebou? Pracovnělékařské prohlídky jsou součástí pracovnělékařských služeb, které poskytujeme našim smluvním partnerům.

Pracovnělékařské prohlídky provádíme zaměstnancům (a uchazečům o zaměstnání) našich smluvních partnerů.
K 1. listopadu 2017 vešla v účinnost novela zákona o specifických zdravotních službách (373/2011 Sb.) a spolu s ní i úprava prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Proto ostatním zaměstnancům (nebo uchazečům o zaměstnání) provádíme prohlídky pouze pokud je činnost zařazena do 1. kategorie podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, bez rizik, která jsou taxativně vyjmenovaná v příloze č. 2 Vyhlášky č.79/2013 Sb,

II. Rizika ohrožení zdraví

1. Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru
2. Činnosti epidemiologicky závažné
3. Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha zdvihacích ramen, obsluha transportních zařízení včetně výtahů a zakladačů a obsluha důlních těžních strojů, stavebních strojů,
4. Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků
5. Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby
6. Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům
7. Nakládání s výbušninami, obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40000 kcal (136360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení
8. Práce v hlubinných dolech
9. Práce ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu
10. Práce záchranářů
11. Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí
12. Hlasová zátěž
13. Noční práce
14. Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví

Jak postupovat?

Zaměstnavatel Vás vybaví žádostí o prohlídku (vstupní, periodickou, mimořádnou, výstupní). Poté se objednáte nebo to udělá zaměstnavatel za Vás. Pozor, je třeba počítat s objednací dobou 2–4 týdnů. V případě rizikových prací (kategorie 2R, 3, 4) Vás před vlastní prohlídkou odešleme s žádankami k odborným vyšetřením podle potřeby. Prohlídka trvá 20–40 minut a zahrnuje rozhovor a fyzikální vyšetření s ohledem na vykonávanou práci. Výstupem prohlídky je vystavení posudku o zdravotní způsobilosti.

Co si vzít s sebou?

Budete potřebovat:

• doklad totožnosti (občanský průkaz),
• žádost o prohlídku správně vyplněnou a potvrzenou zaměstnavatelem,
• výpis ze zdravotní dokumentace od svého praktického lékaře, nejste-li náš registrovaný pacient,
• ranní moč (cca 50 ml),
• brýle, sluchadlo nebo jiné zdravotní kompenzační pomůcky máte-li je používat,
• hotovost v případě vstupní prohlídky, kterou zaměstnavatel nemusí hradit.

Nesouhlasíte se závěrem prohlídky?

Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti (tzn. zaměstnavatel), za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání písemně podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek, s výjimkou, je-li učiněn závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně způsobilá.

Všeobecnou preventivní prohlídku hradí zdravotní pojišťovny svým pojištěncům 1× za 2 roky. Jak probíhá, kdy a co všechno provádíme na všeobecné preventivní prohlídce?

Rozsah, frekvence a poskytovatelé zdravotních služeb, kteří provádějí preventivní prohlídky, jsou uvedeny ve vyhlášce č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách.
Všeobecný praktický lékař provádí tzv. všeobecné preventivní prohlídky 1× za 2 roky, nejdříve po uplynutí 23 měsíců po poslední.
Dále rozlišujeme všeobecné preventivní prohlídky dětí (při registraci, ve 14 dnech, v 6 týdnech, dále ve 3, 4, 6, 8, 12, 18 měsících, ve 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17 letech a poslední nejpozději den před dovršením 19 let), zubní preventivní prohlídky (2× ročně u dětí do 18 let, 2× v průběhu těhotenství, 1× ročně u dospělých – pojišťovny však proplácí i dospělým pacientům prohlídku 2× ročně), gynekologické preventivní prohlídky (1× ročně u žen od 15 let věku).

Provádí všeobecný praktický lékař (pro dospělé) 1× za 2 roky a jsou plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Smyslem prohlídek je pravidelně zjišťovat a hodnotit zdravotní stav pacienta, doporučovat preventivní opatření k udržení zdraví do vysokého věku a udržovat zdravý vztah lékař–pacient.
U starších pacientů (65 a více let) dochází ke změnám zdravotního stavu rychleji a interval jednou za 2 roky je příliš dlouhý, na přání pacienta můžeme provést prohlídku v kratším intervalu, ale za přímou úhradu.

Jak preventivní prohlídka probíhá?

Všeobecná preventivní prohlídka obvykle probíhá ve 3 krocích:

1. objednáte se na preventivní prohlídku – osobně, telefonicky nebo elektronicky, od sestřičky dostanete 2 termíny, jeden na odběry, druhý na vyšetření
2. dostavíte se do naší ambulance k odběru krve na lačno, ráno mezi 7.-8. hodinou, přinesete první ranní moč a případně test na okultní krvácení (FOB), který zde vyhodnotíme na počkání
3. přijdete na vyšetření k lékaři.

Každý z nás je si sám zodpovědný za své zdraví, proto se nenechte vybízet k preventivní prohlídce a aktivně si o ni sami žádejte. Pokud nevíte, kdy jste byl(a) na poslední preventivní prohlídce, sestřička Vám ráda tuto informaci sdělí. Opět můžete vznést dotaz osobně, telefonicky, ale nejpohodlnější je emailem na hana.bartonickova@skymed.cz

Náplň všeobecné preventivní prohlídky

Prohlídka probíhá přímo v ordinaci praktického lékaře a zahrnuje několik částí:

1. Odběr krve k vyšetření cholesterolu (ve 30, 40, 50 a 60 letech), glykémie (od 40 let á 2 roky) a ev. další testy v závislosti na současné léčbě nebo zdravotních obtížích.
2. Natočení EKG (od 40 let á 4 roky).
3. Screening (vyhledávání) zhoubných nádorových onemocnění:
   • Karcinom tlustého střeva
     Od 50 do 55 let provádíme vyšetření tzv. okultního (skrytého) krvácení do stolice diagnostickým setem imunochemickou reakcí (FOB) přímo v ordinaci 1× za rok, výsledek testu známe do 2 minut.
     Od 55 let se pacient(ka) může rozhodnout, kterou variantu screeningu podstoupí (mezi variantami lze přecházet vždy po stanoveném intervalu dalšího vyšetření):
     • FOB (viz výše) 1× za 2 roky
     • kolonoskopické vyšetření u lékaře-gastroenterologa 1× za 10 let.
       Kolonoskopie se provádí po důkladném vyprázdnění střev, které většinou realizujete doma, u diabetiků nebo některých vážně nemocných osob, pak za pobytu v nemocnici. V částečné analgosedaci se zavádí konečníkem asi 1 cm široká hadice fibroskopu a digitální optickou soustavou se vizuálně prohlíží sliznice tlustého střeva od ústí tenkého střeva až po anální kanál. Zavádění fibroskopu až k tenkému střevu bývá citlivé, proto si neváhejte říct o dostatečnou analgézii(!).
       Žádanku na vyšetření Vám vystavíme, a to včetně receptu na přípravek a poučení k vyprázdnění střev. Vyšetření je třeba podstoupit na akreditovaném gastroenterologickém pracovišti, které Vy si zvolíte. Určitě Vám nabídneme několik možností.
   • Karcinom prsu
     Mamografie je hrazena zdravotní pojišťovnou od 45 let 1× za 2 roky. Vyšetření provádí akreditované screeningové pracoviště. Žádanku na vyšetření Vám vystavíme.
   • Karcinom děložního čípku
     Stěr z děložního hrdla na cytologické vyšetření provádí registrující gynekolog při preventivních gynekologických prohlídkách od 15 let 1× za rok. Prevencí rakoviny děložního čípku je očkování, ptejte se svého praktického lékaře!
   • program časného záchytu karcinomu plic

   • program časného záchytu osteoporózy

4. Vyšetření lékařem v naší ordinaci. Začínáme dotazy k Vašemu zdravotním stavu, zkompletujeme dokumentaci (pokud se léčíte i u jiných lékařů a zprávy z vyšetření nám pravidelně nenosíte, pak vezměte všechny aktuální zprávy sebou!), očkování. Poté následuje celkové fyzikální vyšetření (pohledem, pohmatem, poslechem, poklepem), vyšetření zraku, sluchu.
   Na závěr spolu zhodnotíme všechny výsledky a pokud nebude třeba doplnit další vyšetření k upřesnění zdravotního stavu, domluvíme se na postupu, jakým způsobem udržet plné zdraví co nejdéle.

Počítejte 30–60 minut na vyšetření.

Ordinace může poskytovat celý rozsah hrazené péče v oboru všeobecné praktické lékařství pouze svým registrovaným pacientům.
Neregistrované pacienty ošetříme na náklady zdravotní pojišťovny pouze v akutním stavu v rámci tzv. nepravidelné péče (např. při nedostupnosti registrujícího lékaře při pobytu mimo bydliště).
Registrujeme zpravidla pacienty starší 18 let, kteří jsou pojištěni u smluvní zdravotní pojišťovny. Upozorňujeme, že máme právo nového pacienta odmítnout, a to v případě, že by vzdálenost místa jeho bydliště neumožňovala návštěvní službu nebo by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení anebo přijetí pacienta brání provozní důvody¹.
Registrujícího poskytovatele můžete změnit jednou za 3 měsíce².

Postup při registraci

Pro registraci do naší péče musíte přijít do ordinace osobně s kartičkou zdravotní pojišťovny a občanským průkazem3. Sestra s Vámi vyplní registrační list a objedná Vás na vstupní komplexní vyšetření.
Pro zajištění návaznosti poskytované péče vyžadujeme podrobný výpis ze zdravotní dokumentace od původního registrujícího lékaře. Pro tento účel Vám vystavíme Žádost o předání zdravotních informací. Vyhotovení výpisu hradí Vaše zdravotní pojišťovna. Písemná žádost může být doručena původnímu lékaři buď osobně (pacientem), nebo poštou. Výpis vezměte s sebou na vstupní vyšetření!

Přechod od praktického lékaře pro děti a dorost

Dětský praktický lékař může registrovat pacienty do posledního dne před dosažením 19. narozenin. Poté zdravotní pojišťovna automaticky registraci zruší. Dětský lékař Vás může (nemusí) ošetřit i po ukončení registrace, ale již pouze v rámci nepravidelné péče (viz výše).
Žádný právní předpis sice nenařizuje, že musíte mít svého praktického lékaře, ale je to maximálně žádoucí.
Registrace od PLDD probíhá stejně, jak je popsáno výše.

• § 48 odst. 1 a–c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách v platném znění
• § 11 odst. 1 b) zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění v platném znění
• § 41 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách v platném znění

Co je domácí zdravotní péče?

Domácí zdravotní péče je komplexní odbornou, zdravotní ošetřovatelskou péčí, která se provádí kvalifikovanými registrovanými všeobecnými sestrami v domácím prostředí pacienta/klienta.

Komu je domácí péče určena?

Domácí zdravotní péče, je určena pacientům všech věkových skupin (od dětských pacientů po seniory), kteří potřebují odbornou zdravotní péči, ale jejich současný zdravotní stav nevyžaduje celodenní lékařský dohled. Dále pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dlouhodobé a/nebo pravidelné sledování zdravotního stavu a odbornou ošetřovatelskou péči, ale není u nich nutná hospitalizace v nemocničním zařízení.
Tento druh zdravotních služeb umožňuje časné propuštění z nemocničních oddělení do vlastního domácího prostředí. Jak hovoří zkušenosti nejen ze zahraničí, ale i od nás, má domácí prostředí velice pozitivním vliv na psychický stav pacienta a tím na celkové zlepšení jeho stavu.

Kdo může tuto péči předepsat (indikovat)?

Domácí péči může indikovat (předepsat)

• ošetřující lékař při propuštění z nemocnice
• praktický lékař
• ambulantní specialista

Kdo domácí péči zajišťuje?

Domácí péči zajišťují kvalifikované zdravotní sestry. Počet návštěv, jejich rozsah, prováděné úkony a jejich frekvenci v týdnu nebo během dne určuje vždy lékař.

Jaké úkony se pacientům poskytují?

• odběry biologického materiálu (krev, moč, stěry aj.)
• monitorace hodnot krevního tlaku, pulzu, glykémie, příjmu a výdeje tekutin
• aplikace injekcí, infúzí
• sledování užívání léků, případně pomoc s aplikací (např. inhalátorů, inzulínu, kyslíku)
• nácvik aplikace inzulínu, měření glykémie
• péče o porty a katétry
• cévkování
• převazy všech druhů ran
• bandážování lymfedémů
• péče o všechny druhy stomií
• ošetřovatelská rehabilitace
• nácvik soběstačnosti v domácím prostředí
• péče o ležící pacienty – prevence proleženin, polohování
• edukace rodiny v ošetřování pacienta
• zajištění dialyzační péče
• zapůjčení kompenzačních pomůcek

Je tato péče hrazena ze zdravotního pojištění?

Ano, domácí zdravotní péče je plně hrazena ze zdravotního pojištění na základě indikace lékaře.

Jaká je dostupnost domácí zdravotní péče?

Dostupnost domácí zdravotní péče je 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce (tj. ve všední dny, o víkendech i o svátcích).

Jaké jsou výhody domácí péče?

1. eliminace nozokomiálních nákaz
2. psychická stabilita pacienta, udržení duševního zdraví (díky domácímu prostředí)
3. odborná a kvalifikovaná péče, individuální přístup, individuální plán péče
4. variabilní a flexibilní řešení zdravotního problému pacienta

Pravidla a postup k zavedení domácí péče:

1. vystavení poukazu praktickým lékařem, ošetřujícím lékařem po hospitalizaci, ambulantním specialistou
2. výběr agentury domácí péče
3. první kontakt s vedoucí sestrou domácí zdravotní péče. První návštěva zpravidla probíhá v kontaktním středisku DP, nebo přímo v domácím prostředí pacienta, její hlavní součástí je:
   1. seznámení s aktuálním zdravotním stavem a aktuální medikací u pacienta
   2. seznámení pacienta s pravidly, indikací a rozsahem indikované péče
   3. vyžádání souhlasu od pacienta s poskytovanou péčí
   4. odebrání vstupní anamnézy
   5. rozplánování indikované péče, sestavení ošetřovatelského plánu, včetně ošetřovatelských diagnóz, intervencí a ošetřovatelských cílů, první kontakt s rodinnými příslušníky, seznámení se se sociálním prostředím pacienta
   6. první kontakt s rodinnými příslušníky, seznámení se se sociálním prostředím pacienta

Máme svoji domácí péči Wingmed s.r.o. Nicméně volbu domácí péče necháváme na Vás, v regionu Mělnicka jich působí několik, s kterými dobře a rádi spolupracujeme. Ve spolupráci s onkology a s lékaři z Centra bolesti a domácí péčí zajišťujeme paliativní péči. Podle potřeby i ve spolupráci s hospicovou péčí.

Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb.

Tento zákon, mimo jiné, upravuje podmínky o poskytování pomoci fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.

Základní druhy a formy sociálních služeb § 32

Sociální služby zahrnují

1. sociální poradenství
2. služby sociální péče
3. služby sociální prevence

Formy poskytování sociálních služeb § 33

1. Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní.
2. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
3. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena, nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování.
4. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

Osobní asistence § 39

1. Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje.
2. Služba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti:
   1. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
   2. pomoc při osobní hygieně,
   3. pomoc při zajištění stravy,
   4. pomoc při zajištění chodu domácnosti,
   5. výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
   6. zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
   7. pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Osobní asistence je poskytována 24 hodin denně 7 dní v týdnu včetně svátků. Hodinová sazba se započítává pouze podle spotřebovaného času u klienta.

SAZEBNÍK ZÁKLADNÍCH ČINNOSTÍ OSOBNÍ ASISTENCE

2A) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu:

2B) pomoc při osobní hygieně:

2C) pomoc při zajištění stravy:

2D) pomoc při zajištění chodu domácnosti:

2E) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti:

2F) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:

2G) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:

Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence dle vyhlášky 505/2006 Sb. činí 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů. Pokud poskytování služby včetně času nezbytného k zajištění úkonů netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.

ČÁST DRUHÁ
PŘÍSPĚVEK NA PÉČI
HLAVA I

PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI § 7

1. Příspěvek na péči (dále jen “příspěvek”) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb, nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.
2. Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětský domov52), anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu7a); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
3. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.
4. O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

§ 8

1. Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
   1. stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
   2. stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
   3. stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
   4. stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
2. Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
   1. stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,
   2. stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
   3. stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
   4. stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

§ 9

1. Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:
   1. mobilita,
   2. orientace,
   3. komunikace,
   4. stravování,
   5. oblékání a obouvání,
   6. tělesná hygiena,
   7. výkon fyziologické potřeby,
   8. výkon fyziologické potřeby,
   9. osobní aktivity,
   10. péče o domácnost.
2. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.
3. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.
4. Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
5. Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.
6. Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.

VÝŠE PŘÍSPĚVKU § 11

1. Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
   1. 3300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
   2. 6600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
   3. 9900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
   4. 13200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
2. Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
   1. 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
   2. 4400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
   3. 8800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
   4. 13200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
3. Částky příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 2 se podle § 12 zvyšují o 2000 Kč za kalendářní měsíc.

VÝPLATA PŘÍSPĚVKU § 18

1. Příspěvek je vyplácen měsíčně v kalendářním měsíci, za který náleží.
2. Příspěvek je vyplácen krajskou pobočkou úřadu práce, která je kompetentní k rozhodnutí o příspěvku
3. Příspěvek se vyplácí v české měně:
   1. přímým převodem na platební účet určeným příjemcem příspěvku, uvedeným v § 19, popřípadě zvláštního příjemce příspěvku
   2. poštovním poukazem

Jak žádat o příspěvek na péči?

Žádost se podává na příslušném kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce.

Kontaktní pracoviště Mělník, Nová 2571/1, 276 01 Mělník, tel. 950 135 314,
e-mail: podatelna@me.mpsv.cz, WEB – https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/melnik/kontakty
Od okamžiku podání žádosti, až do konečného rozhodnutí, může uplynout až 105 dní.

Průběh žádosti:

1. Vyplňte formulář “žádost o příspěvek na péči” a doručte na příslušnou pobočku úřadu práce.
2. Úřad práce poté zahájí sociální šetření, které se provádí u žadatele doma, v domově pro seniory, či v jiném sociálním zařízení.
3. SSZ následně provede posouzení stupně závislosti.
4. Na základě dokumentace od praktického lékaře vypracuje lékařský posudek.
5. Úřad práce rozhodne o přiznání, nebo nepřiznání příspěvku na péči, jeho výši a délce trvání. Lhůta na odvolání je 15 dní.